Finanční plánování

Autor:
Michal Plachý, Adastra

     

Organizace každoročně absolvují zdlouhavý a pracný proces tvorby a schvalování plánů. Jen málokterá z nich je s průběhem tohoto procesu spokojena a nepřála by si jej učinit jednodušší, přehlednější a zejména rychlejší. Udělejme si malou exkurzi, jak se plánuje v typické české firmě a s jakými problémy se při tvorbě a schvalování plánů potýká. Napovíme, jak se řadě těchto problémů vyhnout a jak toto nutné, ale nezbytné zlo tvorby plánů snadněji překonat.

Prakticky každý podnik připravuje finanční plány, tedy výkaz zisků a ztrát (tzv. výsledovku), rozvahu a výkaz o peněžních tocích. Tyto plány se připravují jak pro management, tak pro další strany, nejčastěji banku, která finanční plány vyžaduje, poskytuje-li klientovi některý ze svých produktů, např. úvěr.

Finanční plán je pomyslně na vrcholu „plánovacího řetězce.“ K jeho sestavení se užívá řada vstupů – dílčích, více či méně důležitých plánů. Snad nejdůležitější mezi těmito stavebními kameny finančního plánu je plán prodejů (neboli prodejní či obchodní plán). Plnění nebo neplnění plánu prodejů určuje, jak se firmě bude v budoucnu dařit a zda má vůbec šanci v dravém tržním prostředí přežít. Ostatní dílčí plány, jako plány mezd, odpisů (potažmo pořízení investičního majetku), vzdělávání a řada dalších, jsou také důležité, avšak svým významem s prodejním plánem soupeřit rozhodně nemohou.

Všechny české firmy připravují výše zmíněné finanční a obchodní plány. U dalších plánů se již situace liší a odpovídá tomu, jaké metody při sestavování plánu organizace volí a jakou důležitost tvorbě těchto plánů přikládá. V přístupu k plánování hraje roli řada faktorů, jako odvětví či obor, významnost konkrétních nákladů a výnosů, které plán řeší, k celkovým výnosům a nákladům společnosti, zavedené firemní procesy, historická zkušenost, specifické potřeby společnosti jako kapacitní plánování výroby a další.


Kam čert nemůže, nastrčí Excel
Věřme tomu nebo ne, nejčastěji používaným nástrojem pro tvorbu plánů v českých podmínkách je tabulkový procesor Microsoft Excel. Excel je bezpochyby velmi kvalitní a propracovaný nástroj prověřený léty užívání i dlouhodobého vývoje, avšak jeho posláním není být kvalitním plánovacím nástrojem. Zatímco tvorba jednoduchých plánů, bez vazeb do dalších zdrojových systémů, je obvykle zcela bezproblémová, komplikace přicházejí v okamžiku, kdy jsou pro sestavení plánu v Excelu zapotřebí data z různých zdrojových systémů. V horším případě data, o nichž si pracovníci/uživatelé jednotlivých systémů myslí, že jsou identická (jednotná). Pravda však většinou bývá jiná, data se liší a uživatelé musí čelit nejednotnosti číselníků.

Mezi další problémy plánování v Excelu patří absence nástrojů pro hromadné úpravy nad daty. Je prakticky nemožné např. automatizovaně rozpouštět náklady na vybraná střediska a tuto situaci řeší jen úmorná práce uživatele – plánovače.
Velmi často se také setkáváme se situací, kdy se jednotlivé plány sestavují v různých systémech, např. finanční plán v ERP systému, plán mezd ve speciální aplikaci pro zpracování mzdové agendy, prodejní plán v CRM atd. Pokud organizace jednotlivé dílčí plány konsoliduje a sestavuje z nich finální finanční plán, musí se vyrovnat s reálně vznikající situací, že jednotlivé plány pracují s různými veličinami (ukazateli) a přes různé dimenze. Proto bývá právě proces konsolidace jednotlivých plánů velmi pracný a časově náročný. V některých společnostech může dojít až k paradoxní situaci, kdy samotná konsolidace plánů bývá časově náročnější než vlastní vytvoření jednotlivých plánů.

Plánovací proces
Jak probíhá typická příprava plánu v českých podnicích? Plánování začíná s dostatečným časovým předstihem před začátkem období, na které se plán připravuje. Tento časový předstih se v jednotlivých organizacích liší, závisí na počtu a rozsahu plánů, které se připravují, a na specifikách procesu přípravy vlastních plánů. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí jednoho až šesti měsíců před začátkem období, na něž se plánuje. Zainteresované osoby tedy začnou se sestavováním dílčích plánů. U komplexnějších plánů, které vznikají přispěním více subjektů, je nutná konsolidace do jednoho plánu. Jde např. o prodejní plán, který připravují jednotliví account manažeři (každý account manažer plánuje prodeje svým zákazníkům) nebo lze prodejní plán připravit za jednotlivé komodity na základě vstupů od produktových manažerů. Tak či onak, je nutné řešit sloučení jednotlivých fragmentů plánu do jednoho celku, což obvykle připadá na controllingové oddělení.

Každý dílčí plán se pak zpravidla samostatně připomínkuje, následně se v několika iteracích schvaluje a po schválení se konsoliduje do finálního finančního plánu. Tento okamžik bývá zlomovým bodem, jelikož se často zjistí, že finální finanční plán, resp. hospodářský výsledek, neodpovídá představám top managementu či vlastníků. Následují další iterace tvorby plánu, opakované revize a úpravy dílčích plánů. Po několika iteracích bývá úsilí řady pracovníků korunováno úspěchem a dílčí plány, společně s konsolidovaným finančním plánem, uspokojí představy schvalovatelů.

Po přijetí plánu však není možné jeho podobu zmrazit na celé plánovací období a ignorovat ekonomickou realitu, která se pochopitelně dále vyvíjí. Při tomto procesu podniky a finanční oddělení typicky řeší dvě oblasti problémů – vyhodnocování plánu a jeho aktualizace.

Možnost snadno a přehledně vyhodnotit plán, srovnat hodnoty skutečnosti a plánované hodnoty, není samozřejmá. Stává se, že plány využívají jiné ukazatele a dimenze, než jaké lze při vyhodnocení získat ze zdrojových systémů obsahujících data o skutečnosti. Samotné vyhodnocení plnění plánu pak může být pracnou záležitostí s výskytem řady chyb.

Pro řízení společnosti však nestačí jen srovnávat realitu s plánem, ale je zapotřebí dívat se vpřed a předvídat, jak může vypadat budoucnost společnosti, stanovovat nové cíle a aktivně k těmto cílům směřovat. Tento požadavek se obvykle realizuje průběžnou aktualizací již přijatých plánů, při níž se plán upravuje na základě známé skutečnosti. Pro lepší pohled na to, jaké lze očekávat výsledky na konci fiskálního období, se často připravují tzv. forecasty. Prakticky se jedná o součet již známé skutečnosti v daném fiskálním období a aktualizovaných plánů pro zbývající měsíce plánovacího období. Forecasty poskytují managementu relativně přesný předpoklad výsledků, jakých společnost může dosáhnout. Určitě není třeba zdůrazňovat, jak pracné a časově náročné bývá provádění aktualizací již přijatých plánů, jsou-li vytvořeny v prostředí tabulkového procesoru nebo vzájemně nehomogenních prostředích.

Plánování na koleně
Vysokou časovou náročnost plánování dokládají příklady z podniků, kde tvorba dílčích plánů a jejich konsolidace včetně schvalovacích iterací trvá týmu desítek lidí několik měsíců. Významnou část problémů, se kterou se plánovači potýkají, působí právě nutnost provádět konsolidace.

Dalším typickým problémem, se kterým se při plánování v různých systémech setkáváme, je již dříve zmiňovaná nejednotnost číselníků. Ta nastává hlavně u organizací, které nevyužívají centrální datový sklad. Jedním z jeho cílů totiž bývá právě zvýšení kvality dat v dílčích systémech.

Významný problém rovněž představuje zabezpečení dat a postup schvalování plánů. Zabezpečení dat před jejich externím i interním zneužitím je v případě plánování v Excelu vskutku oříšek. Požadavek, aby account manager viděl a plánoval prodeje jen svým zákazníkům, a stejně tak aby product manager plánoval pouze prodeje svých produktů, lze v prostředí tabulkových procesorů realizovat jen ve velmi omezeném rozsahu. Další faktor, se kterým se plánování „na koleně“ potýká, představuje neexistence systémové podpory pro připomínkování a schvalování plánu. Data jednotlivých dílčích plánů, která pořizují plánovači, následně připomínkuje jiná skupina uživatelů (probíhají revize plánu). Proces tvorby plánu pak ukončuje jeho finální schválení nejvyššími autoritami organizace. Počet pracovníků, kteří se podílejí na přípravě, revidování a schvalování každého dílčího plánu, bývá veliký, a proto je nutné ho řídit. Netřeba zdůrazňovat, že softwarovou podporu schvalovacího procesu v tabulkovém procesoru budeme hledat marně. Proto se musí při tvorbě plánu postupovat podle procesů, které v organizaci fungují, a musí se dbát i na jejich dodržování a kontrolu.


Plánovací nástroje
Tvorba plánu v organizaci může být ale mnohem snadnější, méně pracná, může poskytovat více možností, zaměstnávat méně pracovníků a celý proces tvorby plánu lze značně zkrátit a zpřehlednit díky použití specializovaného nástroje pro tvorbu plánů. Těch je na trhu celá řada, liší se svými možnostmi, vhodností pro realizaci jednotlivých typů plánů, robustností a celou řadou dalších parametrů. Ačkoliv mezi jednotlivými plánovacími nástroji najdeme významné rozdíly, představují všechny kvalitativní skok oproti stavu, kdy společnost speciální plánovací nástroj nepoužívá. Velká většina z nich podporuje oba plánovací přístupy (shora dolů, zdola nahoru), takže organizace není při výběru plánovacího nástroje nijak limitována. Ve většině těchto nástrojů lze hodnoty skutečnosti využít jako výchozí hodnoty první verze plánu pro následující období, které dále přispěvatelé modifikují. Lze také provádět i poměrně komplikované hromadné úpravy nad velkým množstvím dat plánů, a to ve velmi krátkém čase. Proto jsou tyto nástroje vhodné k nasazení tam, kde se při plánování pracuje s velkým množstvím dat, kde se připravuje mnoho dílčích plánů a/nebo kde dochází k hodně úpravám v průběhu připomínkování a schvalování plánů. V těchto případech pak plánovací nástroje umožňují velmi významné zkrácení doby tvorby plánů.

Všechny systémy také řeší otázku přístupových práv a zabezpečení dat. Pořizovaná plánovaná data se dostanou jen k povolaným osobám, jejich zneužití je významně ztíženo. K zpřehlednění tvorby, připomínkování a schvalování plánovacího procesu přispívá často implementovaná podpora workflow. Pak není nutné spoléhat se na dodržení popsaného plánovacího procesu jeho jednotlivými účastníky ani jeho dodržování kontrolovat. Systém sám pohlídá, aby správné osoby provedly ve správný čas patřičné úkony.

Vstupují-li do plánů data z jiných systémů, hraje při nasazení plánovacího nástroje důležitou roli předchozí vybudování datového skladu. Sem se totiž nahrávají data z jednotlivých zdrojových systémů, následně se čistí o nežádoucí anomálie a zpřístupňují uživatelům a managementu pro podporu jejich rozhodování v některém analytickém a/nebo reportovacím nástroji. Pokud v době nasazování plánovacího nástroje již firma využívá datový sklad, který obsahuje data ze zdrojových systémů potřebná pro tvorbu plánů, je implementace plánovacího nástroje významně jednodušší a může trvat pouze pár měsíců. V opačném případě, pro minimalizaci problému s nekvalitou dat v různých zdrojových systémech, je vhodné implementovat datový sklad současně s nasazením plánovacího nástroje.

Neocenitelná je podpora plánovacích nástrojů při modelování, aktualizaci plánů v rámci plánovacího období i při tvorbě forecastů. Tyto funkční vlastnosti plánovacích nástrojů umožňují včas předvídat a následně i reagovat na předpokládaný budoucí vývoj společnosti.

CPM – řízení celé společnosti
Finanční plánování a rozpočtování je jednou z oblastí CPM - Corporate Performance Managementu. Smyslem CPM, které stojí nad datovými sklady a BI platformami, je měření a řízení podnikové výkonnosti, v němž hraje finanční plánování a sledování plánů v kontextu s celopodnikovými cíly klíčovou roli. V praxi představuje hodnocení a měření celkové výkonnosti firmy značně obsáhlý a složitý obor, jehož řešení vyžaduje po manažerech vysokou dávku vědomostí, znalostí, zkušeností i intuice. CPM proto nezahrnuje jen systémy, ale také metodiky, procesy a ukazatele pro řízení výkonnosti společnosti.  Kromě plánování a rozpočtování (Budgeting, Planning & Forecasting) nalezneme v CPM také nástroje na finanční konsolidaci, BI nástroje pro strategický management a statutární, manažerský a regulatorní reporting a sofistikované produkty pro řízení profitability, např. výroby.

Společnosti Gartner a Forrester již několik let předpovídají trhu CPM kontinuální růst a velké akvizice na poli CPM v posledních letech to jen dokazují. Tyto akvizice přinesly systémům CPM technologické garanty, kteří spolu se svými řešeními BI představili trhu skutečně silná a robustní řešení (např. SAP Business Planning & Consolidation, Oracle Hyperion či IBM Cognos).
Existují funkční rozdíly mezi jednotlivými plánovacími nástroji, avšak žádný není tak markantní jako rozdíl mezi plánováním v Excelu nebo pomocí specializovaného plánovacího nástroje. Jeho implementace nejenže poskytne řadu kvalitativně nových možností, které pracovníci organizace doposud neměli k dispozici, ale hlavně se zjednoduší, zpřehlední a významně zkrátí doba přípravy plánu. Když už je tedy nutné plánovat, proč neplánovat efektivně, bez chyb a ještě při tom ušetřit čas?